https://www.energymama.cz/vyziva-v-tehotenstvi/

https://www.energy.cz/cz/menu_x7312x/
https://www.gw-int.net/produkt/bio-suseny-prasek-z-plodu-boruvky-200g

Vitamins for pregnant women

This article, or rather the list, can be an inspiration to all mothers who would like to choose only the highest quality vitamins suitable for pregnant women for themselves and for the little one „carried under the heart“.
Here is my short list as well as an explanation of why I chose these vitamins and supplements. I would like to point out that I am not a doctor or any other expert, if you are not sure what and how, if you suffer from various diseases or take other medicines, then you should consult your doctor. I am completely healthy and do not take any medication. I just try to listen more to my body and observe how it behaves when I offer it the given vitamins and supplements.
In the 1st trimester, I felt totally exhausted, and even though I supplemented with iron (which, according to the blood results, I didn’t lack) and B vitamins, the only thing that helped me with the total exhaustion of my body was a good piece of meat. The body just told itself. I had a mental battle with my head and conscience for several months. I started to study the biochemistry of food even more and tried to replace meat products as much as possible. In the end it didn’t work and I had to accept that my body is just set up like this and even if I „gnawed on iron bars“ I would still have to eat a good steak the next day to survive.
I want to say to all mothers who also have some expectations as I had. There’s no point in fighting with. Just listen to the body and give it what it really needs in this fragile period.
Above I have attached my list for inspiration and also some links where you can read more about vitamins during pregnancy. I personally recommend the website energymama.cz (previously zdravlondyna.cz).

Článek Vitamíny vhodné pro těhotné se nejdříve objevil na HanaJama.

Když jsem byla těhotná poprvé, tak jsem byla mírně vystrašená nevěděla kudy kam a když mi všichni řekli tohle a tohle nesmíš. Poslouchala jsem raději ostatní a přestala poslouchat vlastní tělo a své pocity. Neříkám, že to bylo v té době špatně, ale teď už jsem o něco starší a zkušenější a snažím se více naslouchat sama sobě.

Miluju saunování a otužování a to nejen v zimě, ale i v létě. Prohřát si kosti a pak se naložit do ledové lázně pro mne funguje tak blahodárně, jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické. Nechtěla jsem se vzdát těchto biohacků ani v požehnaném stavu. O otužování v těhotenství se můžete dočíst v předchozím článku na blogu, tento článek je věnovaný výhradně saunování v těhotenství.

Při druhém těhotenství jsem začala pociťovat velké bolesti zad. Radila jsem se s různými odborníky až přišla jedna rada, kterou jsem vůbec nečekala: „Máte ráda saunu, suché teplo dělá dobře nejen zádům ale i zvyšuje obranyschopnost organismu během těhotenství“. Toto doporučení mne velice překvapilo, protože při prvním těhotenství jsem slýchala, že saunování je nevhodné.

Začala jsem tedy pátrat a opět se ptát různých odborníků, lékařů a fyzioterapeutů. Závěr mi vyšel takový to: sauna v těhotenství je možná, samozřejmě za určitých pravidel. Není dobré se saunovat v prvním trimestru. Já jsem začala až 14 dní po ukončení prvního trimestru a velice opatrně. Byla jsem v sauně jen pár minut a pozorovala jsem co to se mnou dělá a jestli náhodou v břiše necítím nějaké zvláštní pohyby či protesty od miminka. Shodli jsme se s miminkem po prvních pár minutách, že nám to dělá dobře a stále s tím pokračujeme. Zde jsou pravidla, které jsem dala dohromady.

Pravidlo číslo jedna, která bych řekla, že je úplným základem pro vaše rozhodnutí. RÁDA CHODÍTE DO SAUNY A VÍTE, ŽE VÁM TO DĚLÁ DOBŘE. Pokud do sauny nechodíte a nemáte to ráda, tak bych vám nejspíše nedoporučovala začínat v tom v tak křehkém období. Pokud to, přeci jen chcete zkusit poraďte se radši s odborníkem.

Pravidlo číslo dvě: nic se nemá přehánět. Klasický saunovací cyklus je 3x po 15minutách s 15 minutovými přestávkami. Těhotenský saunovací cyklus je 2x 10 minut a klidně si mezi můžete dát 20 minutovou pauzu. Účelem není potit krev, ale prohřát svaly a fascie a uvolnit tělo. Po každém cyklu doplňte tekutiny, ve formě vody s hořčíkem, bylinný čaj a dopřejte si klidně i sladké šťavnaté ovoce.

Pravidlo číslo tři: vysledujte jaká teplota sauny vám dělá dobře. Mě osobně dělá dobře si dát 80 stupňovou saunu, 90 stupňů už je na mě moc a 70 je zase málo. Každý to ovšem máme jinak, pozorujte zkoušejte, začněte od sauny s nejnižší teplotou a pokud se vám to bude zdát málo, tak příště můžete zkusit saunu s vyšší teplotou. Co nedoporučuji je skákat po minutách z jedné sauny do druhé.

Pravidlo číslo čtyři: nesprchujte celé tělo ledovou vodou a nekoupejte se v ochlazovacích bazéncích. Jako formu schlazení můžete klidně volit krátký pobyt na čerstvém vzduchu a pak vlažnou sprchu. Nebo jen jednu z těchto variant. Kdo má rád studenou až ledovou může si osprchovat nohy nebo stát v ochlazovacím bazénku pouze po kolena. Drastické schlazování není dobré pro tělo nechceme jej zbytečně dostat do šoku a překrvit. Schlazovací bazénky mohou být také semeniště bakterií a v tomto období by bylo opravdu nepříjemné dostat jakýkoliv zánět.

Milé nastávající maminky přeji vám hodně zdraví a pohody v tomto období, které vždy nemusí být úplně lehké a přeji vám ať si dáte a máte tu možnost naslouchat sobě a svým potřebám. Pokud si stále nejste jisté poraďte se s vaším ošetřujícím lékařem či jiným zdravotním odborníkem.

S láskou H.

Sauna during pregnancy for English scroll down

Are you pregnant and you used to love sauna and now you miss it? Wondering if it’s appropriate in your condition and unsure? This article is intended for women who like to take a sauna and do not want to lose this beneficial experience even.

When I was pregnant for the first time, I was slightly scared, I didn’t know where to go, and when everyone told me this and that you shouldn’t do this, I just listened and stopped listening to my own body and my feelings. I’m not saying it was bad at that time, but now I’m a bit older and more experienced and I try to listen to myself more.

I love saunas and coldexposure, not only in winter, but also in summer. Warming up my bones and then putting myself in an ice bath works so well for me, both physically and psychologically. I didn’t want to give up these biohacks even during pregnancy. You can read about coldexposure during pregnancy in the previous article on the blog. This article is dedicated exclusively to saunas during pregnancy.

 During my second pregnancy, I started experiencing severe back pain. I consulted with various experts until I received one piece of advice that I did not expect at all: „You like the sauna, dry heat is not only good for your back but also increases the body’s defenses during pregnancy“. This advice surprised me a lot, because during my first pregnancy I heard that sauna use is inappropriate.

So I started searching and again asking different experts, doctors and physiotherapists. My conclusion was this: Sauna during pregnancy is possible, of course under certain conditions and rules. It is not good to take a sauna in the first trimester. I started 14 days after the end of the first trimester and very carefully. I was in the sauna for just a few minutes and I observed what it was doing to me and if I happened to feel any strange movements or protests from the baby in belly then I would quit. We agreed with the baby after the first few minutes that it was good for us and we have been continued with it. Here are the rules I put together.

Basic Rule number one which I would say is the complete basis for your decision. YOU LIKE GOING TO THE SAUNA AND YOU KNOW THAT IT IS GOOD FOR YOU. If you don’t go to the sauna and you don’t like it, I would probably not recommend you to start in such a fragile period as pregnancy. If you still want to try it, you’d better consult with your doctor.

Rule number two: nothing should be overdone. The classic sauna cycle is 3x 15 minutes with 15 minute breaks. The pregnancy sauna cycle is 2 x 10 minutes and you can take a 20 minute break in between if you feel like. The purpose is not to sweat blood, but to warm up the muscles and fascia and relax the body. After each cycle, add fluids in the form of water with magnesium, herbal tea, and indulge yourself with sweet juicy fruit.

Rule number three: find out what sauna temperature feels good for you. Personally, I feel good to have a sauna at 80 degrees, 90 degrees is too much for me and 70 is not enough. Of course, everyone is different. Observe and try to start from the sauna with the lowest temperature and if it seems not enough, then next time you can try a sauna with a higher temperature. What I don’t recommend is jumping from one sauna to another after a few minutes.

Rule number four: do not shower your entire body with ice water and do not bathe in cooling pools. As a form of cooling down, you can easily choose a short stay in the fresh air and then a lukewarm shower or just one of these options. Those who like cold to icy water can shower their feet or stand only up to their knees in the cooling pool. Drastic cooling is not good for the body, we don’t want to send it into shock and overload it unnecessarily. Cooling pools can also be a breeding ground for bacteria and it would be really unpleasant to get any kind of inflammation during this period.

Dear future mothers, I wish you good health and well-being during this period, which may not always be easy, and I wish you to give yourself and have the opportunity to listen to yourself and your needs. If you are still not sure, consult your doctor or other health professional.

With love H.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1599303/

Článek Sauna v těhotenství se nejdříve objevil na HanaJama.

Tento článek bych ráda věnovala všem dámám, které jsou příznivkyně otužování a nechtějí se ho vzdát ani v těhotenství. V tomto článku se dozvíte, o mém otužování v těhotenství a co jsem se o tomto tématu dozvěděla. Věřím, že vám tento článek bude nápomocný, nezapomínejte však, že vše by jste měly dělat s respektem k vašemu tělu a miminku, které nosíte uvnitř a pokud to necítíte, tak to nedělejte. Tento článek může být také inspirací i pro otužilce začátečníky.

Už to bude 4. sezóna, kdy jsem poprvé v zimě vlezla do rybníka, takže nejsem žádný otužilec začátečník. Také jsem absolvovala kurz metody Wima Hofa, kde jsem byla odborně obeznámena s tím co se děje v lidském těle během tohoto procesu a jak se zdravě otužovat. (viz předchozí články na blogu)

Otěhotněla jsem v létě, horko bylo nesnesitelné a jediné co jsem snesla každý den na své kůži byla úplně ledová voda. Vím, že se otužování během těhotenství nedoporučuje, ale já jsem měla v sobě takový vnitřní pocit, že snad vybuchnu vedrem pokud se neosprchuji v ledové vodě. Snažila jsem se aspoň nestříkat ledovou vodu přímo na břicho a nechat jí jen volně stékat.

Tento stav jsem pociťovala první trimestr až do poloviny října. Pak mi nastaly velké bolesti spodních zad a pánve, které mi vystřelovaly až do nohou. Některé dny jsem byla jak paralyzovaná, občas jsem po práci zůstala ležet doma a poprosila manžela nebo kamarádky, aby vyzvedli synka ze školky, protože já byla ráda, že vůbec dojdu na záchod.

Tehdy jsem přestala s ledovými sprchami a začala si dávat sprchy teplé a teplé vany na uvolnění zad. Vnitřně jsem stále cítila, že mi otužování v těhotenství chybí. Možná jsem závislá na studené vodě :). Opět jsem začala se studenou vodou, tentokrát pomalu. Sprchovala jsem nejdříve jen chodidla a po pár dnech jsem si sprchovala už lýtka a nakonec celé nohy. Pokud se ptáte, zda se opět sprchuji celá v ledové vodě, tak vás budu muset zklamat. Teď už to tak necítím a sprchuji se jen od chodidel po zadek. Břicho teď nechávám v klidu v teplíčku, neříkám, že se sprchuji v horké vodě. Mám ráda vodu tak akorát, řekla bych vlažnou.

Tady jsou mé další triky, jak se přiblížit chladu nenásilnou formou. Ráno když vstanu jdu jen v pyžamu na balkón nadýchat se čerstvého vzduchu. Je to velice osvěžující pocit a krásně vás to probudí a dodáte čerstvou nálož kyslíku vašemu tělu a mozku a je to během dne opravdu znát. Nemusíte se bát, že nastydnete, můžete zůstat venku jen na 5 nádechů a výdechů a za minutu opravdu ještě nikdo nikdy nenastydl :).

Můj další tip na otužování během těhotenství je pro ty, kteří mohou ráno vyběhnout bosky ven. O víkendu, když jsme na chalupě tak si užívám ranní nádech a výdech na naší zahradě, kde se bosky procházím po trávě teď už zasněžené. Někdy se jen tak procházím a někdy pobíhám kolem chalupy dokud necítím, že mi tuhnou prsty u nohou. Nikdy, ale nejsem venku v pyžamu déle jak 5 minut. Těch pár minut mi dokonale stačí na osvěžení těla a mysli a také na rozproudění krve. Když už je velká zima a mrzne vezmu si na sebe i mikinu a čepici. Mým účelem je osvěžit tělo skrze holé nohy a hořejšek těla a břicho nechat v teple.

V těhotenství trpí mnoho žen na otoky dolních končetin a špatnou cirkulací krve. Gynekolog se vás ptá na každé prohlídce, zda vám natékají kotníky a zda nepociťujete tlak v lýtkách. Někdy i doporučuje sprchovat si je studenou vodou, samozřejmě dle závažnosti stavu. Tyto otoky mohou být nebezpečné a signalizovat známky preeklampsie, žilní trombózy a plicní embolie. Já se momentálně nacházím na přelomu 5-6 měsíce a musím říct, že moje kotníky a nohy nezaznamenávají žádné otoky. Snažím se, ale také pít častěji vodu, aby se dostatečně čistila lymfa a dále beru určité preparáty na výživu těla: spirulinu a zelený ječmen, vitamín D a omega 3 mastné kyseliny a hořčík (v podobě kakaových bobů surových a sušených nesířených meruňek). Také praktikuji 2 krát týdně Jógu a chodím na malé procházky, ale o tom zase příště.

Přeji vám hodně zdraví a co nejvíce pohody během těchto úžasných 9 měsíců, kdy ve vás vzniká život. Otužilcům začátečníkům přeji pevnou vůli a sílu bojovat se svým strachem ze zimy. Nebojte se zima nekouše, mám vyzkoušeno

https://www.vrsovickeknihkupectvi.cz/1111977679/e-search?q=otu%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD

I would like to dedicate this article to all ladies who like coldexposure and do not want to give it up even during pregnancy. In this article you will learn how I practice my coldexposure and what I have learned about this topic. I believe this article will be helpful to you, but don’t forget that you should do everything with respect for your body and the baby you carry inside and if you don’t feel it, then don’t do it. This article can also be an inspiration for cold exposure beginners.

It will be the 4th season that I have jumped into the pond for the first time in the winter, so I am not a beginner. I also completed a Wim Hof ​​method course, where I was expertly familiar with what happens in the human body during this process and how to get stronger in a healthy way. (check previous blog articles)

I got pregnant during Summer, the heat was unbearable and the only thing I could stand every day on my skin was completely ice cold water. I know that cold shower is not recommended during pregnancy, but I had this gut feeling that I might explode with heat if I didn’t shower in ice water. At least I tried not to spray the ice water directly on my belly and just let it flow freely.

I felt this condition in the first trimester until mid-October. Then I got a lot of pain in my lower back and pelvis that shot up to my legs. Some days I was paralyzed, sometimes I stayed at home after work and asked my husband or friends to pick up my son from kindergarten, because I was not able to walk even to the bathroom.

That’s when I stopped taking ice showers and started taking warm showers and warm baths to relax my back. Anyway, I still felt that I was missing the coldexposure during pregnancy. Maybe I’m addicted to cold water :). I started with cold water again, slowly this time. At first I only put cold water on my feet, and after a few days I continued with my calves and finally my whole legs. If you’re wondering if I’m doing full body cold showers again, I’m going to disappoint you. Now I don’t feel that way anymore and I only shower from my feet to my butt. Now I leave my belly in warm environment, I don’t say that I do hot showers, I like water just right, I would say lukewarm.

Here are my other tricks to approach the cold in a non-violent way. When I get up in the morning, I go in my pajamas to the balcony to get some fresh air. It’s a very refreshing feeling and it wakes you up nicely and gives a fresh boost of oxygen to your body and brain and it really shows throughout the day. You don’t have to worry about catching a cold, you can stay outside for just 5 breaths and exhales and no one got really caught a cold in a minute :).

My other tip for practicing cold exposure during pregnancy is for those who can run outside in bare feet in the morning. On the weekend, when we are at the cottage, I enjoy the morning inhale and exhale in our garden, where I walk barefoot on the now snow-covered grass. Sometimes I just walk and sometimes I run around the cottage until I feel my toes go numb. Never, I’m not out in my pajamas for more than 5 minutes. Those few minutes are perfectly enough for me to refresh my body and mind and also to get my blood flowing. When it’s really cold and freezing, I’ll wear a sweatshirt and a cap. My purpose is to refresh the body through the bare legs and keep the upper part of the body and belly warm.

During pregnancy, many women suffer from swelling of the lower limbs and poor blood circulation. Your gynecologist will ask you at every check-up if your ankles are swollen and if you feel pressure in your calves. Sometimes they even recommend showering them with cold water, of course depending on the severity of the condition. These swellings can be dangerous and signal signs of preeclampsia, venous thrombosis and pulmonary embolism. I am currently at the 5-6 month and I have to say that my ankles and feet are not showing any swelling. I drink water more often in order to sufficiently cleanse the lymph, and I also take certain preparations to nourish the body: spirulina and green barley, vitamin D and omega 3 fatty acids and magnesium (in the form of raw cocoa beans and dried unsulphured apricots). I also practice Yoga 2 times a week and go for small walks, but more on that next time.

I wish you the best of health and as much well-being as possible during these wonderful 9 months of life. I wish the cold exposure beginners a strong will and strength to fight their fear of winter. Don’t worry, the cold doesn’t bite, I’ve tried it

Článek Otužování v těhotenství se nejdříve objevil na HanaJama.

Samozřejmě nejlepší je nepotřebovat žádnou dětskou lékárničku, ale já věřím, že štěstí přeje připraveným a je lepší, když má člověk hned něco po ruce a pak případně vyhledá odbornou pomoc. Také doporučuji se poradit s Vaším pediatrem a případně zvážit i nějaká dodatečná očkování pokud jedete do Tropických oblastí. My nechali synovi dát pro jistotu Nimenrix vakcínu proti meningokokům když jsme letěli do Mexika

Zdůrazňuji, že nejsem lékař ani jiný odborník a co sedí našemu drakovi nemusí sedět vašemu. Je to jen inspirace

Náš seznam: Co nesmí chybět v dětské cestovní lékárničce

Dětský teploměr

Náplasti do vody (kupuji v DM a ty se nehnou) a obvaz

https://www.dm.cz/mivolis-detska-naplast-aqua-p4058172312465.html

Ocuflash kapky do očí, protože písek v očích malých dětí není nic příjemného

Enterol na průjmy (z tablety vysypete prášek do vody a dáváte po lžičkách)

Fenistil kapky na alergické reakce a fenistil gel, případně také dětský netoxický repelent (nám se nejvíc osvědčil z DM, jejich značka)

Čípky paralen a panadol kapky na horečky (nebo obráceně)

Šípkový olej na zácpu

Odsávačku na nudle, ne tu na vysavač

Droserin, krém od Energy, který mažeme celá rodina když nás bolí dutiny, hlava, rýma (během cestování se stává, že člověk nastydne z klimatizace a tenhle krém nás vždy dostal ze všeho. Používám ho i doma a našemu drakovi tím mažu čelo a za ušima v podstatě neustále přes zimu a musím říct, že velkou rýmu máme tak dvakrát do sezóny)

https://www.energy.cz/cz/menu_x7254x/

Malé balení zinkového krému na opruzeniny, je dobrý i pro větší děti a dospělé pokud se objeví vyrážka. Jinak já osobně doporučuji pro miminka brát do oblastí, kde je horko prodyšné pleny vyráběné z přírodních materiálů. V DM mají dobrou řadu Nature. Nám se stalo, že náš drak měl po Pampers takovou vyrážku, že od té doby jsem je nekoupila už ani v našich mírných podmínkách

https://www.dm.cz/babylove-nature-pleny-midi-p4058172939013.html?wt_mc=google.ads_shopping.10934380777.110992527721.459124456519&gclid=Cj0KCQiAoY-PBhCNARIsABcz770uXWw_lWWy7-av3-t6MIq_mlrF0W4u1kskn2olBejCgTFE5hEostgaAoN6EALw_wcB

Betadine, černá mast na odřeniny a různé ranky

Sprej do nosu

Kulíšek forte je pro děti od 4 měsíců (rehydratace během střevních potíží vhodné pro děti i dospělé)

Širokospektrální antibiotika (ty samozřejmě po dohodě s pediatrem, my věděli, že v Mexiku budeme nějaký čas v džungli, tak nám je lékařka radši napsala, abychom je podali jako první pomoc kdyby něco)

A na co taky nedám poslední dobou dopustit je Drags Imun od Energy neboli taky Dračí krev, může se používat vnitřně i vně. Krásně zacelí jakoukoliv ránu a funguje proti střevním potížím, které nás třeba překvapili toto léto v Itálii a po tom co jsem kapala celé rodině jsme z toho všichni byli venku za jeden den.

https://www.energy.cz/cz/p/DragsImun

Samozřejmostí je taky dobrý opalovací krém, za mě určitě s přírodními filtry to Vám udělá takový hezký film a mazat i do kočárku, do stínu, špičky uší, nárty prostě všude. My máme Butterbean a tím se mažeme všichni. Ptáte se proč? Bylo by to na další článek ten jen ve stručnosti. Klasické opalováky se vám vpijí do kůže a dělají vám tam různé chemické procesy, které způsobují různé neplechy. Obsahují ropné deriváty, které škodí nejen nám, ale hlavně přírodě a je jedno jestli se koupete v moři nebo v rybníku (tam si třeba můžete všimnout, že lidi co se koupou tak po nich zbude jakýsi mastný flek na hladině, prostě taková malá ropná skvrna a to opravdu chcete, koupat se v naftě?) Biorganicu namažu jednou za celý den maximálně dvakrát a to náš malý drak pořád běhá do vody a z vody. Tenhle opalovák je voděodolný nezatěžuje prostředí ani vás.

https://www.biorganica.cz/butterbean-bio-krem-na-opalovani-original-spf-30-doprodej-expirace?varianta=1306&gclid=Cj0KCQiAoY-PBhCNARIsABcz772U4K1lHMo_mIKxGkcd3czrpKJtbkX0xhSLSfiuRLBeH_9PKT3_1q4aAlJ9EALw_wcB

Pokud jedete s miminkem je třeba dobré vzít nějaká homeopatika na růst zoubků, nám se osvědčili Camilia.

https://www.drmax.cz/camilia?gclid=Cj0KCQiAoY-PBhCNARIsABcz770Uyq4PrVfibcggYGYGfd4uzt1_bwsGwwzLX7i-VDrr8smFZ3pntusaAgAWEALw_wcB

Také jsou nechemické čistící spreje na dudlíky, my používali Aquaint

Tak toto je naše dětská lékárnička na cesty, samozřejmě ji můžete využívat i vy dospělí. Jak jsem již psala toto je na případnou první pomoc. Pokud se stane něco vážného obraťte se na odborníky. Může se zdát, že je toho hodně, ale já jsem prostě radši připravená.

Přeji vám krásné a klidné cestování s dětičkama a ať tu lékárničku vlastně ani nevyužijete

S láskou H.

Článek Dětská cestovní lékárnička se nejdříve objevil na HanaJama.

Naše doba, je však naopak plná konzumentarismu. Lidé jen nakupují, marketingoví specialisté na ně přesně míří, reklamy na nás číhají na každém kroku (někdy je to až unavující kolik reklam musíme shlédnout během našeho oblíbeného filmu). Takovým nástrahám je pak opravdu těžké odolat. Já jsem měla to samé, řekla bych, že jsem byla „shopaholic“, který si kompenzoval nakupováním své různé vnitřní bolesti.

Před lety jsem se přestěhovala do Anglie a bylo mi tam velice smutno. Na Vánoce jsem byla úplně sama v posteli, žádné koledy, žádné zdobení stromečku, žádné dárky. Chyběla mi rodina a kamarádi, a tak jsem začala nakupovat. Trávení v nejrůznějších obchodech mi zabralo čas a nemusela jsem přemýšlet, že jsem sama. Nejdřív jsem se tam jen procházela, prohlédla si oblečení a pak odešla. Oblečení jsem nakoupila až když jsem dostala výplatu.

To je tak, když pracujete blízko Oxford Street, to je ulice v Londýně, která je plná několikapatrových obchodů s oblečením. Musím říct, že toto jsem nikdy předtím neviděla. Když to vidím teď beru to jako vrchol konzumentarismu. Holky, kluci, staří, mladí, prostě všichni házejí do košíku, co se jim zamane aniž by to zkusili aniž by to potřebovali. Vše je tak levné tak proč si to nekoupit? Dokázala jsem nakupovat i celý den, měla jsem haldy oblečení, ale na konci dne jsem opět skončila sama v posteli a bylo mi opět smutno.

Až dnes si uvědomuji, jak jsem promarnila svůj čas a o penězích vůbec nemluvím. Trávila jsem radši čas v obchodech než, abych třeba navštívila úžasná britská muzea či jiné památky a to je dost smutné. Vlastně jsem trávila celý svůj volný čas na Oxford street ani z Londýna jsem se nikdy nevydala na výlet, taky by nebylo za co, když jsem vše utratila. Po letech, kdy jsem se vracela zpět domů jsem dala na charitu několik pytlů oblečení. Neměla jsem to ani jak převést do Čech auto bylo narvané k prasknutí.

Byla jsem zpátky doma a mohlo by se zdát, že moje “závislost” ustala. Musím říct, že se tato mánie dost zmírnila i proto, že jsem neměla moc financí. Bohužel jsem si neodpustila koupit nějaký nový hadřík nebo nějakou zbytečnou věc aspoň jednou týdně. Tak jsem hromadila další nepotřebné věci, které jsem nenosila a dávala do sklepa, kde se vše jen kupilo. Přece to nevyhodím, co kdyby se to mohlo někdy hodit. Vídat každý den ty krásně nazdobené výlohy bylo pro mě velkým lákadlem. Konzum na mě číhal opravdu na každém rohu, v Praze to nebylo o moc lepší než v Londýně.

Trvalo mi opravdu roky, než jsem se z této závislosti dostala. Bylo to nahoru a dolu, někdy mi to šlo krásně a nekoupila jsem si nic celý měsíc či půl roku. Někdy zas nebyl týden, kdybych si něco nekoupila. Nemluvím jen o oblečení bylo to prostě cokoliv: knížka, květináč, kytka, různé talismany, prostě cokoliv. Až po čase jsem došla k závěru, že toto nikam nevede a zakázala jsem si cokoliv kupovat. Darovala jsem sklep věcí potřebným a musím říct, že se mi velice ulevilo a v mém životě začala proudit energie. Do té doby jsem byla taková těžkopádná stagnující a na jednom místě, ale odpoutání od věcí mi dalo novou energii. K tomuto kroku mi pomohla i kniha od Jayme Barret, Život podle Feng Šuej

https://www.vrsovickeknihkupectvi.cz/ZIVOT-PODLE-FENG-SUEJ-d50247.htm

Dala jsem si takovou svojí osobní výzvu a pokud už něco potřebuji tak si to napíšu na papírek. Víc než kdy jindy, jsem si v této době uvědomila, jak jakékoliv hromadění je stejně pomíjivé a nejdůležitější je čas strávený se svými milovanými. Neříkám, že jsem vždy stoprocentní, také občas ujedu a pak toho lituji. Někdy si to uvědomím včas a koupenou věc jdu třeba vrátit hned druhý den. Někdy zase ne a přesvědčuji se, že jsem udělala správně, a že danou věc potřebuju, ale stejně nakonec zjistím, že to tak není.

Jediné co potřebujeme je LÁSKA. Není to nic jednoduchého bojovat s konzumentarismem. Je to další lidská závislost, která nás může zničit. Pokud třeba cítíte, že to nezvládáte a je to fakt vážný, tak můžete zkusit vyhledat nějakého specialistu, který vám pomůže rozklíčovat, proč se chováte právě takto.

Ani já dnes nemám zcela vyhráno a sama se přistihnu, že když jsem nervózní, nešťastná nebo mám zbytečně moc času, tak sjíždím na telefonu různé obchody a přemýšlím co bych si mohla koupit .Co my dnes, ale opravdu pomáhá, je být přítomná tady a teď, sama se sebou. Když už jdu do obchodu, tak jedině s papírkem, kde mám napsáno, co opravdu potřebuji a snažím se koupit, jen to co tam mám napsané. Někdy se mi to povede a někdy ne. Pak třeba vezmu danou věc a jdu jí vrátit. Někdy se také stane, že si řeknu, že nepotřebuji ani to co mám napsáno na papírku a odejdu z obchodu bez ničeho. Musím přiznat, že je mi krásně a cítím se volně. Každé malé vítězství nad konzumentarismem se počítá a planetě se snad taky trochu uleví.

Buďte k sobě laskavý a hlavně Ahimsa.

S Láskou H.

Článek Konzumentarismus, jako další lidská závislost se nejdříve objevil na HanaJama.

Ten důvod je jasný, je to o barvách. V zimě se spektrum barev zmenšuje. Vidíme kolem sebe, bílou, modrou, hnědou, šedou a občas zelenou. Pokud nenapadne sníh. Naopak jaro je plné barev, nebudu jmenovat, protože to by mi jedna stránka nestačila. Všichni víme, že je jich hodně příroda je zkrátka mocná čarodějka.

Co tyto barvy dělají s naším mozkem a s naším tělem?

Různé studie dokládají, že barvy zcela zásadně ovlivňují náš život a vytvářejí různé biochemické reakce v našem těla. Tyto reakce dráždí žlázy produkující hormony např: podvěsek mozkový. Ten je pro fungování těla velice důležitý, protože vytváří hormony, které ovlivňují: pravidelnost spánku, pohlavní pud, chuť k jídlu, rychlost metabolismu, nálady, city a chování. Pěkný výčet nemyslíte? Zkuste se teď zamyslet jaká barva je vaše nejoblíbenější a je nějaká speciální barva, kterou milujete pouze na jaře ?

Nejsem žádný vědec ani odborník, jen nám chci tímto článkem připomenout, že jsme také tím čím se obklopujeme( také jsme tím co jíme, ale o tom někdy jindy ) Barvy nás obklopují na každém kroku a dle mého názoru, už je bereme tak automaticky, že už je vlastně ani nevnímáme, ale naše tělo ano.

Barvy se používaly jako prostředek léčení a terapie již v dávných dobách, kdy naším tělesným tekutinám byly přiděleny barvy a pokud dotyčnému něco chybělo byl léčen danou barvou. Také čakry (energetické body), prostupující naše tělo mají různé barvy. Jako příklad uvedu barvu zelenou, která náleží srdeční čakře. Jak kreslíte vaše srdce, červené, že? Tato barva je jednoznačně spojená s tímto orgánem, během Valentýna svátku lásky je vše červené, já osobně jsem žádné zelené srdce nikdy neviděla.

Je to, ale právě zelená, která léčí naše srdce, je to také barva přírody, kam chodíme dobít baterky nebo když nás něco/někdo štve. Někteří mají také potřebu objímat stromy a brát z nich jejich energii, když se zelenají. V dnešní době lidé zvláš’t vyhledávají pobyt v přírodě. Ano vím, je to to jediné co můžeme dělat, ale také je to i tím, že v přírodě naše srdce hledá klid a navrací se mu tak ztracená rovnováha.

Někdo může namítnout, že srdce je jenom pumpa, která pracuje mechanicky a pohodu můžeme navrátit leda naší mysli. Ano, máte pravdu. Ruku na srdce , stalo se Vám někdy, že Vám někdo zlomil srdce nebo jste udělali nějaký čin, který vás tížil na srdci. Kde jste cítili bolest, v mozku? Ne, ale na srdci, že ano. Je úžasné, jak je naše tělo propojené a co náš mozek dokáže. Ten, kdo je vystudovaný marketingový specialista, designer nebo jiný kreativec musí s barvami umět pracovat. Tito specialisté přemýšlejí jak barevně navrhnout daný produkt, aby naše oko co nejvíce zaujal.

V dnešní době je také zelený trend, kdy naše myšlenky a činy směřují více k ekologii. Tento trend zachytil i jistý nejmenovaný řetězec, který své logo změnil z červenožlutého na zelenožluté.

Já jsem velkým milovníkem barev, i když v mém šatníku převládá černá . Barvy nejsou, ale jen o oblékání, je to také o barevnosti našeho domova, našeho pracovního místa. Vše co nás obklopuje má nějakou barvu a nějak to na nás působí, proto bychom měli vybírat s citem a rozmýšlet co s danou barvou chceme vytvořit. Možná klidné zakoutí v domově, kde by se asi moc nehodil nějaký výrazný doplněk. Nebo naopak rozpumpovat naše pracovní místo, právě nějakým výrazným doplňkem či krásnou zelenou květinou, která dodá pracovnímu místu nový náboj ve formě energizující zelené a také doplní kyslík a rozproudí myšlení.

S tímto Vám také může pomoci kniha Tajemství léčení barvami od Stephanie Norris (link najdete nakonci článku). Tato kniha Vám řekne o barvách vše co potřebujete vědět. Co jaká barva ovlivňuje, jak jíst podle barev, jakou mít doma a jakou v práci. Velice doporučuji. Doufám, že jsem Vás tímto článkem naladila na barevné vibrace a vlnu barevného pozitivismu. Jaro vítej a kveť.

S láskou H.

Finaly spring . Trees are getting green, first spring flowers peek out and our world is finally getting colour. We all feel happier, winter depression get away and we feel new energy and optimism which bring every spring.

Who knows the reason why? It’s all about colours. During winter we can see only few colours from whole spectrum eg. : white, blue, brown, grey and sometimes green if we have winter without snow (of course I’m talking about Czech republic) On the our hand spring is totally colourful. I don’t want to describe every colour otherwise I will need few more pages to write all them down . We know that spring is full of different colours, mother nature is powerful witch.

How these colours affect our brain and our body?

Different studies say that colours affect our life completely. Colours create various biochemical reactions in our body. These reactions irritate glands which product hormones eg. brainstem. Brainstem is very important part of our body because it create hormones which affect our sleep, sexual instinct, appetite, speed of metabolism, mood, feelings and behaviour. Pretty long list, isn’t it? Let’s think which colour is your favourite, is there any colour you prefer during spring season?

I’m not a scientist, I’m a person who would like to remind that we are what „surrounds“ us (we are what we eat too, I will write about this next time). Colours surround us everywhere. Do you take notice about colours which surrounds you? After time we start to take them automatically but our body not.

Colours were used as a remedy even in the time before Christ. Different colours were assigned to our body liquids and if any liquid stagnated it was cured by the significant colour. Even chakras our energy spots have different colours. Let’s speak about heart chakra which has green colour. May I ask which colour do you use when drawing heart? It’s red, right. I have never ever seen any green heart during St. Valentine day but It’s the green colour which heal our hearts. Where we go to recharge our batteries?

We go out, nature, green colour around us. This is something which gives us peace and life balance. Somebody even hugs a tree in order to absorb more energy from nature. I know this time it difficult and the only thing we can do is go out but on the other hand is the best.

Somebody can say that our heart is only the pump which works mechanically and if we want to feel better we have to work with our brain. And I say yes that’s right but hand on your heart . Do you know the feeling when somebody breaks your heart or you would like to say something but you can’t so you feel kind of heaviness in your heart, where you feel the pain? In your Heart, not in your brain! Our body is amazing system and It makes me wonder every day. There are a lot of people as marketing specialist, designers or different creative people who have to work with colours.

These people know how to design a product, actually whatever to catch a costumer and consumer „into their nets“. Nowadays, we live in the time when people try to be more green, our thoughts and actions go towards ecology future. Even one big food chain caught this trend and they changed their logo from red-yellow to green-yellow.

I love colour really but my wardrobe is full of black pieces . So I try to give more colours to our home and to my workplace. We should choose wisely and think about what we would like to create. Maybe calm spot at our home, where any significant supplement could be too much. On the other hand when you would like to create an energizing work place any significant supplement could be requested or any green flower which gives energy, oxygen and new ideas.

If you need any help then I can recommend you the book Healing with colours from Stephanie Norris. This book tell you everything about colours. Which colour is good for your home, which colour for your workplace, how to eat following colours … I hope that this article tune you up for all colourful vibration and optimistic waves. Welcome spring blossoms

With love H.

https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/tajemstvi-leceni-barvami-58834220

Článek Jak barvy ovlivňují náš život / How colours affect our lives se nejdříve objevil na HanaJama.

Poprvé, když jsem viděla slovo Ikigai, tak jsem vůbec nevěděla co si mám o tom myslet. Znělo to divně, nemyslíte? Když jsem si přečetla co to znamená, tak už mi to tak divné nepřišlo a začala jsem se zajímat o celou jeho podstatu.

Na začátku bychom si tedy měli říct co vůbec to Ikigai znamená. Ikigai pochází z Japonštiny a vyjadřuje to pocit člověka, který zná svůj smysl života a který ví kvůli čemu ráno vstává, kvůli čemu vlastně žije.

Chtěla jsem tomu lépe porozumět, protože jsem na toto slovo narazila v době, kdy jsem vůbec nevěděla proč vstávám. Byla jsem jak robot. V noci jsem nespala, protože můj syn nespal a pak jsem vstala a bezmyšlenkovitě jsem dělala veškerou denní činnost. Musím říct, že když si vzpomenu na toto období, tak si vlastně většinu nepamatuju, jen z fotek. Ty dny jsem byla mimo, můj organismus jel na krizový pohon a zabíval se jen tím co bylo třeba. Totálně převážil sympatikus a neviditelný stres v mém těle. Tehdy jsem začala vážně pátrat, zda má můj život vůbec nějaký smysl.

Koupila jsem si knihu, abych Ikigai lépe porozuměla. Na trhu je docela slušné množství knih, které pojednává o této problematice, ale jak si vybrat tu správnou? Paní prodavačka z mého oblíbeného Vršovického knihkupectví mi řekla: „Udělejte to zenově, otevřete intuitivně každou knihu a přečtěte si danou stránku. Knihu vyberte podle toho, kde vám to nejvíc sedlo.“ Já si vybrala knihu Objevte své Ikigai od Bettiny Lemke (pod článkem najdete odkaz)

Spisovatelka tvrdí následující: „Různé studie dokládají, že lidé s rozvinutým Ikigai toho od života očekávají více a jejich život je naplněnější. Zkrátka vědí, proč ráno vstát z postele. Ikigai je poklad ukrytý v nitru, stačí ho jen vyzdvihnout. S jeho pomocí najdeme více inspirace, radosti ze života a energie a dospějeme ke zdravému, šťastnému životu. Ikigai je celistvá životní filozofie a zahrnuje témata jako vědomé dýchání, stravu, vnitřní klid a individuální životní rytmus.“

Já bych řekla, že ikigai je tak trochu životní motivace. Pamatuji si minulý rok, zářijový víken, kdy jsem měla jít s mým bratrem a jeho přítelkyní poprvé na Sněžku. (ano vím jsem ostuda, ale už jsem tam byla a šli jsme pěšky . Den předem mi bylo hrozně zle, snědla jsem špatné jídlo a myslela jsem, že umřu. Následující den jsem měla tak velkou motivaci, že jsem vstala už hodně brzy ráno, i když jsem předchozí den a noc protrpěla a téměř jsem nespala. Přesto přeze všechno jsem se cítila svěže. Moc jsem se těšila, miluju přírodu, hory, nová dobrodružství a s bratrem jsme nestrávili společný den ani nepamatuji. Vlastně to byl můj narozeninový dar, žádné dárky radši společné chvíle, ty jsou přeci k nezaplacení.

Výlet byl skvělý, ještě dlouho jsem čerpala energii z onoho dnu a budila se s úžasným pocitem. Za pár týdnů vše vyprchalo a byla jsem zase na začátku. Vstávala jsem jako robot do dní, od kterých jsem přesně věděla co čekat. Vše bylo automatické, žádná potěcha. Pak jsem si koupila výše zmíněnou knihu a musím říct, že to zabralo. Spisovatelka nepíše jen o stylu života, ale také má v knize velkou část praktických úkolů, které vás dovedou k poznání vašeho ikigai. Já na to také přišla, vím jaké je moje Ikigai! To však neznamená, že máte vyhráno. Jak rychle ho nabudete, tak rychle ho zase můžete pozbýt. Ikigai se také může měnit (jak stárneme a mění se naše životní potřeby).

Jsem ráda, že mám knihu stále při ruce a když je mi nejhůř, tak ji otevřu a začnu si ji pročítat. Opět dělám praktická cvičení a hned se cítím lépe. Neříkám, že vím vždy a hned po probuzení proč vstávám. Ráno se nejprve napiju teplé vody s citronem a černou solí. Pak si udělám pár vědomých hlubokých nádechů a výdechů (ob den praktikuji dechová cvičení podle metody Wima Hofa viz předešlé články nebo jiné pranajámické techniky), umyju si obličej studenou vodou.. Ob den si zacvičím jogu a každý den si dám studenou sprchu (když můžu tak koupel někde venku). Po tomto všem, ač se to může zdát zdlouhavé se cítím báječně. Vím kdo jsem, proč jsem tady a proč vstávám.

Přeji Vám hodně zdaru při objevování a udržování si tohoto pocitu a nebojte se, když ho jeden nebo pár dní mít nebudete, nevadí. Ono se nic nezboří. Hlavně ahimsa, tedy netlačte se do něčeho, co by vám bylo proti vůli.

S láskou H.

Do you know why you wake up?

When I heard the word Ikigai, I really don’t know what to think about this word. Sounds weird, isn’t it? When I read about it, I started to be curious and I wanted to know more about the real base of this word.

First I should tell you what Ikigai means. Ikigai comes from Japan and this kind of „lifestyle philosophy“ expresses: person who knows meaning of life, who knows why to wake up, who knows life motivation.

I met Ikigai in a time when I felt that my life motivation was somewhere and I didn’t know where. I didn’t know why I should wake up every morning. I didn’t sleep during night because my son didn’t sleep too. My brain was exhausted and I did everything as a robot, no thinking only working… I remember those days only from pictures. I was out, my body used kind of „drive in crisis“ and metabolism did only the most important life keeping processes. Sympathetic system ruled my body and I felt totally stressed. That time I started to search for my life meaning.

I bought a book in order to understand what Ikigai is. There are plenty of books about this philosophy, so how to choose the one and only for you . I went to my favourite bookshop called Vršovické knihkupectví and saleswoman told me: “ Follow your zen, open every book intuitively and read a page. Choose the book which page you like most.“ I chose book from Bettina Lemke „Find your Ikigai“ .

Authoress says: Various studies prove that people with Ikigai expect more from their lives and their lives are more satisfied. They know why to wake up every morning. Ikigai is a treasure which everybody has inside and we should pick it up. If you find your Ikigai your life would be: full of inspiration, happier, healthier and with more life energy. Ikigai is undivided lifestyle philosophy which contains: conscious breathing, food, inner peace and individual rhythm of life.

If anybody asked me, I would say that Ikigai is a life motivation. Let’s mention my personal life motivation example. Last year me, my brother and his girlfriend planned hike on a Sněžka mountain (the highest mountain in Czech rep. 1603.3 metres/5260ft). Several months ago I had b. day and we decided that It would be better to spend some quality time together instead of giving something and I’ve never been there before. What happened that weekend?The day before the hike I felt so bad. I ate something rotten and I thought I would die. Anyway another morning I woke up very early to prepare everything. I felt so excited, I love nature, mountains, new adventure, spending quality time with family. This was my Ikigai, my life motivation which gave me the power to wake up.

Our trip was great, the power lasted few more weeks and I woke up with a great feeling every day. After those several weeks everything came back to the same old robot life. I knew what to expect from every single day, everything was so automatic, so boring. Then I bought the book about Ikigai and the philosophy stole my heart. The book does not mention only the lifestyle but there are several practical exercises you can fill in and find your life motivation. I found it! But Ikigai is tricky, you can find it but still you are not the winner. This is a long term run, you can loose it as quickly as you found it. Your Ikigai could change during your life too, because we all are changing, our needs are changing.

I’m glad to have the book at home, so I can open it when I need it. I do the exercises again and I feel better again. I don’t want to say that I know exactly every single morning why I wake up. I have my morning routine which gives me power and motivation. I drink water with lemon and black salt first then I do some breathing exercise (Wim Hof or yoga pranayama), I wash my face with cold water and I take cold shower(or I take ice-cold bath somewhere in nature if possible). I practice yoga every other day too. When I finish this process I know who I’m why I wake up.

I wish you good luck with searching and keeping your Ikigai. Don’t panic if you loose it for several days, trust me nothing happened. Remember Ahimsa and don’t push yourself in something which is against your feelings.

With love H.

https://www.vrsovickeknihkupectvi.cz/OBJEVTE-SVE-IKIGAI-NAJDETE-SMYSL-ZIVOT-d10097.htm

Článek Ikigai se nejdříve objevil na HanaJama.

Nejdřív jsem si říkala, napíšu nějaký článek co je na tom…není to tak jednoduché jak se může zdát. Začala jsem si uvědomovat jednu zásadní věc, nejdůležitějším aspektem je správně předat informaci, kterou chci svým článkem sdělit.

Já jsem milovník informací , ráda čtu, poslouchám podcasty a pak zkouším dané informace přenést do reality. Když se mi něco povede nebo vidím, že to opravdu funguje, tak mě zavalí vlna nadšení a chci se podělit se všemi o mé pocity, dojmy a prostě všechno. Bohužel nebo vlastně bohudík jsem se před časem dozvěděla, že ne všichni okolo sdílí mé nadšení. Berou tyto mé projevy jako „radilství“, povyšování a aroganci. Musím přiznat, že v danou chvíli mě to dost zabolelo, „vždyť jsem to přeci s nimi myslela dobře.“

Známe to všichni, naši rodiče nám už odmalička říkají: nedělej tohleto nebo támhleto, nesahej na to nebo se spálíš, nelez tam nebo spadneš. Ruku na srdce, jak jste tyto informace nebo rady přijali? Poslechli jste je? Já se musím přiznat, že ne. Vždy si musím všechno vyzkoušet na vlastní kůži.

Jak tedy předat správně informaci, aby z toho každý vytěžil maximum?

Existují různé výzkumy, které hovoří o tom, že pokud ukážou lidem nejrůznějšího věku, pohlaví a národností jednu modelovou situaci, tak ji každý popíše úplně jinak. Nenajdou se dva stejné názory na jednu věc. Toto je hlavní jádro všeho, náš mozek, naše tělo. Všichni jsme jiní,jak říkám já pro každého je tráva jinak zelená. Je to dobře dělá to krásnou diverzitu na této planetě :), ale také to přináší spoustu problémů a nepochopení. Mám malého syna a jasně u něj vidím, že ho nejvíc naštve, když ho nechápu: co ho bolí, jakou hračku momentálně potřebuje…

Jsou různé druhy frustrací, ale frustrace z nepochopení je teď pro mě nejdůležitější. Nejsem žádný vševěd to ne, jen si myslím, že mám co říct. Ti, kdo jsou naladěni na stejnou vlnu vezmou tyto informace jako přínosné druzí je mohou vzít jako blábol. Já to dokážu pochopit. Co bych ale vážně nechtěla, aby to bral někdo jako aroganci nebo povyšování. Ve smyslu: „to se jí to mluví, když má takovéhle podmínky, ale kdyby byla na mém místě.“ Ano, tak to může být, ale já žiju tak jak žiju a píšu o svém životě a o svých zkušenostech. Ráda bych připoměla, že tento blog je o sdílení informací, nejen z mé strany i Vy můžete sdílet své názory v komentářích pod každým článkem. Nebo mi můžete napsat Váš postoj na můj email nebo na instagram. Ráda si vše vyslechnu, vezmu k srdci a odpovím.

Uvědomuji si, že v dnešní době máme takový přístup k informacím jako nikdy jindy. Je vážně těžké si zachovat kritické myšlení a zdravý selský rozum. Ten je podlě mě vážně důležitý. Co bych Vám tedy doporučila. Přečťete si danou informaci, poté zvažte, zda má vůbec místo ve vašem životě. Je pro vás přínosná nebo je vlastně úplně k ničemu? Také si můžete vzít jen část a aplikovat ji ve svém životě jak uznáte za vhodné. Je to prostě jen na vás, jak to celé uchopíte. Já vás zde budu informovat o tom co mi přijde zajímavé a co mi změnilo život k lepšímu. Je jen na vás do jaké míry se necháte inspirovat.

Na co si však budu dávat pozor jsou nevyžádané rady, jsem emotivní člověk a když mě něco nadchne, tak to chci vytroubit celému světu. Jsem ráda, že mám tento blog, kam si můžu vytrubovat jak chci :). Vy se můžete rozhodnout jestli vám stojí za to se sem podívat. Jestli si tu něco přečtete nebo jestli se sem vůbec někdy podíváte.

Děkuji, že jste dočetli tento „informativní“ článek a upřímně doufám, že se sem ještě někdy vrátíte a že dané informace pro vás budou přínosné. Dále bych vás chtěla požádat, pokud by jste měli jakékoliv přání nebo nějaký tip o čem by měl být další článek, neváhejte mi napsat. Cením si veškerých připomínek.

S láskou H.

As I said at the beginning, I started with blogging because my yoga friends told me always that it would be nice to have all my tips and tricks in one place where they can go whenever they want . I was quite sceptical with this idea. I didn’t believe that anybody would have any interest about information from Mrs. Nobody. At the end I realised that this idea was not so bad. Pandemic weird time took me the job. I have sent lot of CV’s but almost nobody have replied, so I decided to start writing and gave new power to my life.

First I told myself: „OK let’s write something, It’s easy, isn’t it .“ I was wrong. I realised that sharing information in correct way is quite a big deal.

I’m an information lover . I love reading, listening podcasts. Then I try to use this information in my life. When I see that it’s function. I’m so thrilled and I would like to share my feelings, impressions and everything with everybody. Unfortunately or thank God I learned one thing. They are some people who are not thrilled the same way as me. Actually, I learned very important lesson that somebody took it as an arrogance. I was sad and my feelings were hurt: “ After all I was thinking on their wellbeing.“

We all know this scenario. Our parents gave us a lot of advice: „Don’t do this or that, Don’t touch this otherwise you would be burn, Don’t climb there otherwise you would fall down.“ Hand on heart, did you accept this information, this advice? Did you listen to them? I have to confess, not me. I had to try everything.

The question is, how to share information in the right way, so everybody can make most of it?

They are several researches that show one important thing. If you demonstrate one situation to people with different age, gender and nationality then everybody really everybody describes this situation in various ways. We can’t find any agreement. This is the thing! We all are different, our brain, our body. This is the world diversity „where the grass hasn’t identical colour for each other.“ Diversity brings beauty of our world and we should accept it, but somebody doesn’t. I have small son and I clearly see his frustration from misunderstanding ( eg. when he needs a toy and I don’t know which one or he feels pain and I don’t know where)

We have many types of frustration but the most important for me right now, is misunderstanding. I’m not an omniscient person. I only think that I have something I can say/share. These ones who feel we could have same opinions, they could take all benefits from my information. On the other hand, the others they don’t feel my way, they could think that my information is piece of sh… and I totally accept their opinion. What I don’t accept, if anybody thinks that this is kind of arrogance eg: „if she lived my life she would speak totally different.“ I understand, but I live my life and I would like to share my experiences. I would like to remind you that this blog is not only about sharing my information, but you can share too. You can leave your comments, write me an email or message via Instagram. I would be glad for every opinion and I will reply for sure.

We live in the time where we can find information everywhere. Sometimes this could be too much. We have use our critical mindset and common sense (very very important). What I would recommend. You can read my information and then you can consider if it has a value for you or it’s for nothing. You can also take only a part of it and apply in your life as you need. It’s only up to you, how you hold it. I would like to share information with you about things I like. How much it affects your life is your decision!

I promise not to give a personal advice nobody asked for. I’m very emotional person and If I get excited, then I want to tell it to everybody personally. I ‚m glad that my friends convinced me to start blogging so I can be excited in here . You can decide if you want to visit my blog, if you want to read something and nobody could feel offensive.

I would like to thank you for reading this article and I hope that you decide to come back and read more. I hope that every information will have value for you. If you feel like you have any wish or any tip for me about new blog post. Please don’t hesitate to write me. I appreciate every remark.

With love H.

Článek Jak předávat informace/How to share information se nejdříve objevil na HanaJama.

Pojďme se vrátit na začátek mé jogové cesty, kde to všechno začalo. Před 5 lety jsem začala docházet do nejmenovaného fitnes studia v Praze, které nabízelo lekce Jogy. Tam jsme potkala, dnes už můžu říct, mojí guru Míšu. Ze začátku to bylo jen cvičení, „trochu“ dřina a zlepšování se v pozicích. Postupem času, se z nás staly kamarádky a Míša mi ukázala, že joga není jen dřina na podložce, ale je to hlavně životní styl. Po letech jsem pochopila, že už mi samotné cvičení nestačí a sama jsem začala bádat co tento přístup k životu vlastně přináší. První na co jsem narazila byla Ahimsa, to slovo mi doslova utkvělo v hlavě, s jinými názvy v sanskrtu mám stále problém :).

Poprvé jsem se setkala s Ahimsa na své podložce. Na hodinách Jogy jsem obdivovala a snažila se občas vyrovnat zkušenějším až to dopadlo tak, že jsem s celou Jogou málem sekla, protože jsem z toho měla akorát bolavá záda a skončila jsem na rehabilitaci. Přirozeně jsem začala vinit Jogu a říkala jsem si, že tohle cvičení není nic pro mě a budu si holt muset najít něco jiného. Později jsem zjistila, že to byla MOJE vina . Nerespektovala jsem svoje tělo a přepínala jsem se v pozicích, na které jsem prostě neměla. Tak jsem v rámci Ahimsa ubrala a bylo to znát. Tělo se mi vrátilo do normálu přestalo bolet a začalo sílit.

Poté přišla i pravidelná kontrola vyhřezlých plotýnek a moje doktorka mi s radostí oznámila, že tam není žádný výhřez!! Prostě jsem to vycvičila. Nesoustředila jsem se na mojí flexibilitu, která je velká, dělala jsem vše silou se zapojením svalů a pak se dostavil i tento skvělý výsledek, který byl i pro mou doktorku příjemným překvapením (moje ploténky měly výhřez 8mm). Co z toho vyplývá, nepřepínejme se, naslouchejme vlastnímu tělu a nechme si potřebný čas na své sebezdokonalování ať mentální či fyzické. Neříkám neposouvejme se dál, říkám posouvejme se dál tak jak uznáme za vhodné s respektem k sebe sama.

Ahimsa se mi také ukazovala, když jsem dělala něco co mi bylo proti srsti, jak v osobním tak pracovním životě. Kolikrát jsem si říkala, je to moje práce musím to udělat. Ve skrytu duše jsem však věděla, že je to něco co nedělám ráda. Neměla jsem odvahu něco říct nebo odejít. To samé platilo i ve vztazích. Vždy jsem si říkala: „tak to je, musím to tak brát, někdo to má ještě horší, vždyť já si vlastně špatně nežiju.“ Měla jsem zkrátka strach, že když odejdu ze zajetých kolejí, tak mě všichni odsoudí. Moje tělo nebylo vnitřně spokojené a po čase se začali objevovat různá onemocnění a že jich nebylo málo. Také jsem si občas dala více sklenek vína a snažila se umlčet můj mozek, moje vnitřní já. Ten se, bohužel nebo spíš bohudík, vždy ozval a ty morální kocoviny, taky nic moc.

Každý rok jsem brala několik druhů antibiotik. Aspoň jednou do roka jsem strávila pár dní v nemocnici, měla jsem časté záněty močových cest, které málem skončili selháním ledvin. Zaléčili to, brala jsem tolik léků: antibiotik a chemoterapeutik a nevím co ještě. Když se podívám na fotky z té doby musím vážně přiznat, že jsem vypadala příšerně. Holka s poďobaným obličejem, divný barvy.

Ubrala jsem, pracovala jsem občasně a začala navštěvovat fitko. Bylo to fajn, ale pořád tomu něco chybělo. Zase jsem se snažila nutit do něčeho co mi vlastně nědělalo dobře. Ano i nucení do zdravého životního stylu může vyústit třeba v endometriozu, neustále bolavá záda a migrény. A zase těch pár skleniček navíc, které to opět nespláchly. Musela jsem vše změnit radikální řez!

Po letech jsem se konečně dostala do pohody. Dělala jsem práci co mě naplňovala a žila jsem (pořád žiju se super člověkem. Jako vyústění všech těchto báječných pozitiv bylo mé těhotenství a narození našeho syna. Tento příběh najdete v dalším článku Ahimsa a Rodičovství.

Jako poslední Ahimsa bych chtěla zmínit, ahimsa vůči ostatním, tak jako respektujeme sebe, tak respektujme ostatní. Nikdy nevíme, jaký kdo měl den nebo jaké okolnosti předcházi jeho chování. Co člověka trápí? Zkusme největšímu tyranovi nabídnout kopretinu a v duši mu zazpívejme třeba mantru OM. Pak, možná.. i z tyrana se může stát gumový medvídek, který se rozplyne pod tíhou vaší lásky.

Namaste

S láskou H.

Ahimsa means non-violence and It’s a part of Yamas on Patanjali’s eightfold path. This path is very important for people who practice yoga and life yoga lifestyle. As I said in my very first HanaJama article, I would like to tell you more about Yamas and Niyamas and what they mean to me.

Ok, let’s come back to the time when I started to practice yoga seriously. I started in one Prague fitness center 5 years ago and I met my guru Misa. What was yoga for me that time? Yoga was just workout. It was tough and I tried to do all asanas as best as I could. Me and Misa became friends after several months and she started to teach me what the real yoga is. She showed me that yoga is not tough workout on the mat but It’s the way of life. Then I started to feel that I missed something in this type of „workout“. I started to search for the real yoga way of life. Ahimsa was the first Sanskrit word I met and It sticked in my head immediately.

We met on my mat, me and Ahimsa. The problem was that I really wanted to do asanas as others yogis more experienced ones. I started to have back pain. This pain was so bad that I had to go to a physiotherapist. I blamed yoga lessons and I said to myself that Yoga was not for me and I had to find other type of workout. Lately I realised that the fault was mine. I didn’t respect my body and I tried to do asanas which I was not ready for. Then I started with Ahimsa and I slowed down during yoga classes. All body aches dismissed and I started to gain strength.

Several months after, I had regular check up of my prolapses of the intervertebral discs. My neurologist told me that there were no prolapses anymore, could you imagine!!! My prolapses were 8mm. What I did differently? I stopped using my flexibility during yoga lessons, I started using strength. I worked with my muscles and this became the key how to do asanas without hurting. My neurologist was surprised.

What this means? We should respect the body and should take all the time we need for our self improvement (could be physical and mental). I don’t want to say: „Don’t improve yourself“. I would like to say: „Listen to your feelings and your body and then you can expect better improvement rather then when you push too hard.“

Ahimsa showed when I did something I didn’t feel for, in personal life and career. I told myself several times: „this is your job, you have to do it.“ However I felt in my soul that I didn’t like it. I wasn’t strong enough to say something or leave the place. I had the same problem in my relationships, I tried to take it as it was. I didn’t have bad life. I was afraid to leave old „good“ life. I was afraid that people would judge me. My body wasn’t happy which led to several diseases. Sometimes I had a little bit more wine too in order to calm my brain and my soul. Anyway, I realised that can’t shut your brain up and that moral hangovers don’t help either.

I took huge amount of antibiotics every year. I stayed at hospital once a year. I suffered inflammation of the urinary tract which almost led to kidney failure. They gave me pills always: chemotherapeutics and antibiotics again and more and more pills. Nothing helped. I looked really bad, girl with pustular rash and weird colour of skin.

I tried to change something. I slowed down, I worked partially, I started with gym. I felt quite good but I still missed something. Again I did something too hard. Yes, you are right even healthy life style could lead to endometriosis, migraines and back pain and a bit more wine again which didn’t help as always. I had to change everything and made straight cut!

Then I started feel good. I found a job I really liked and I met a great man. This beautiful energy caused that I became pregnant and I gave birth to our son. I will speak about this in Ahimsa and Parenting.

Another type of Ahimsa I would like to speak about is Ahimsa and others. Let’s try to respect others the same way we respect ourselves. Let’s try to be tolerant because we don’t know the circumstances, we don’t know how was the day of a person who would like to hurt us. We should offer daisy to a tyrant and sing the mantra OM silently and then maybe…every tyrant could become a jelly bear which gush over the power of our love.

Namaste

With love H.

Článek Ahimsa se nejdříve objevil na HanaJama.

Na co Vás musím upozornit, že to nebudou žádný čáry máry zázraky na první dobrou. Bitka s takovou horečkou dokáže potrápit i ty nejsilnější z nejsilnějších, ale možná ne ty nejchytřejší nebo nejodhodlanější.

Znáte ten pocit, když dostane horečku a zmítá vámi několi dní? Jak se zachová vaše tělo nebo mozek? Bojujete nebo trpíte v posteli a modlíte se, aby jste přežili? Takhle to většinou je, člověku je ouvej a mozek se vaří, není schopen racionálně uvažovat. Nechci se tady pouštět do vědeckých rozborů, protože nejsem vědec ani doktor, a proto i Vás žádám pokud se cítíte, že to nezvládáte okamžitě zavolejte svému doktorovi.

Pojďme si prostě říct, že při horečce ležíme, trpíme a tiše si přejeme a’t už to je brzy za námi. Moje cesta byla stejná, ležela jsem, hekala jsem, že umřu, asi jsem i brečela. V tom přišel můj muž a říka, uklidni se a zadýchej si…koukala jsem na něj jak na blázna, protože jsem měla pocit, že i sebemenší pohyb malíčku mě bolí, natož dělat takový velký pohyb, jako dýchání a zvedání hrudníku nahoru a dolu.

Sebrala jsem všechnu sílu co jsem měla a pustila si na Spotify vedené dýchání s Wimem Hofem ( O WH se můžete dočíst v mých článcích o otužování). Tady chci podotknout, že při horečce je vážně důležité si zachovat zdravý rozum nebo mít na blízku někoho, kdo vám ho zachová, já mám svého muže. Normálně si dýchací cvičení nepouštím z aplikací znám to, ale tentokrát jsem potřebovala někoho, kdo mě povede a dodá mi odhodlání. Pro vedené dýchání Metodou Wima Hofa v Češtině si můžete pustit youtube videa báječné Terezy Kramerové. (odkaz najdete dole pod anglickým překladem)

Tak jsem dýchala, první série mi nešla vůbec, spíš jsem se dusila, druhá už byla lepší a při třetí a čtvrté sérii jsem napňovala své plíce doplna a zvedala svou hruď a břicho nahoru a dolu. Ha pohyb a nebolelo to . Po 15 minutách od konce dechového cvičení mi můj muž změřil teplotu a z 38.6 bylo 37. Pecka, cítila jsem milionkrát lépe, horečka ustoupila. Jako bonus mi přinesl rozpuštěné miso v hovězím vývaru, který jsme táhli celou předchozí noc a bylo vymalováno. Po celém dni útrap jsem koněčně mohla vstát z postele!!!

Samozřejmě jsem byla stále unavená a necítila se na nějaké velké řádění, ale věděla jsem, že to nejhorší je za mnou. Ráno už jsem byla jako rybička a po ledové sprše, jsem se cítila jako znovuzrozená.

Poté jsem se začala pídit, jak nejlépe přemoct horečku a nabalily se ještě další užitečné tipy a triky. Hodně jsem se o horeččce dozvěděla díky Simoně Brusové, terapeutce celostní medicíny.

Jednodenní/ Jednonoční horečka je dle celostní medicíny žádoucí. Horečka znamená, že naše tělo aktivovalo všechny bojovníky, proto bychom jí neměli hned srážet a dát našemu tělu chvíli čas. Nemělo by to však být delší než 3 dny.

Co u nás doma zabírá:

Dýchání podle metody Wima Hofa (než začnete praktikovat, přečtěte si prosím kontraindikace na oficiálních stránkách Wima Hofa. Př: Zádrže dechu nejsou vhodné např: pro těhotné ženy, osoby s vysokým tlakem..)

Studený obklad od kolen dolů

Nasadit velké dávky vitamínu C (nedávno jsem objevila super Yuzu tea plný vitamínu C. Můžete ho pít jako teplý nápoj, což mi přijde lepší než polykat tabletky) Šalvějový čaj s medem nebo lyofilizovanou šalvěj (rozproudí vám krev a je dobrá proti zánětu)

Pořádný vývar hovězí z kostí nebo slepičí (doporučuji z kvalitních chovů, nevím jestli Vám bude k něčemu vývar ze slepice nebo kuřete, který v životě neviděli slunce a jsou ládovaný umělou stravou a vyhnaný antibiotikama).Vývar je dle mého názoru nejkomplexnější jídlo je plný vitamínů, minerálů a aminokyselin. Prostě všechno co tělo potřebuje v danou chvíli, aby mělo sílu se se vším poprat. Tekutá konzistence je někdy to jediné co jsme v dané chvíli schopni přijmout a nezatěžujeme tělo velkými trávicími a vylučovacími procesy a tak se může lépe soustředit na boj s nemocí.

Miso rozpuštěné ve vývaru nebo i ve vodě, když nemáte zrovna vývar po ruce a můžete doplnit mořskýma řasama, který jsou nabitý nejrůznějšíma minerálama (O misu Vám napíšu víc v jiném článku)

Doplňování minerálů (hořčík, zinek), které člověk ztrácí při pocení

Ráda bych podotkla, že nejsem žádný lékař ani odborník. Jsem normálně zdravý člověk, který nebere žádné léky. Jen se chci s Vám podělit o své zkušenosti. Naložte s nimi dle svých vlastních možností a v každém případě vše konzultujte se svým lékařem.

Hodně sil vám všem!!!

S láskou H.

Nowadays we struggle with different type of diseases more than ever. I would like to share with you my story. How I beat the fever. I would like to inspire you, but It’s only up to you if you decide to use this information and how to use it. This rule actually applies on every article in this blog.

Warning, do not expect any magic spell how to beat the fever. Fight with fever could be tough and nasty even for the strongest ones but maybe not for the most clever and most determined ones.

Do you know the feeling when you become sick and fever stays with you several days. How your body and brain behave? Do you struggle or do you lie in the bed and pray to survive? Usually people just lie in the bed. Brain boils and we are not able to think rational. I don’t want to give you any scientific analysis, because I’m neither a doctor nor a scientist. If you feel like you can not struggle anymore, please call your doctor immediately.

Ok, let’s admit that we all lie in the bed and we wish quietly that this story is over soon. This way was mine too. I lied, I suffered, I thought I would die and I cried. That time my man came and told me: „You should calm down and do some breathing exercise“. I looked at him and told myself: „he must be crazy“ . I felt pain in every part of my body even in my pinkie and he wanted me to breath to move my chest up and down. No man, this not gonna happen

Anyway, I took all my energy and I started with Wim Hof’s leading breathing exercise from Spotify (If you are interested you can read more articles about WH and cold exposure in my blog) What is the key when you suffer fever… keep your sanity!!! I was not able to keep it but I have my man . Usually I don’t use Spotify for my breathing exercise as I know it from WHM workshop. That time I needed anybody who gave me the power to survive.

I started with the exercise, first sequence was a disaster I couldn’t breath, I gagged. Second sequence was better and third and fourth were great. I filled my lungs with oxygen, my chest and belly moved up and down and I didn’t feel any pain, unbelievable. My man came 15 minutes later after the end of my exercise to measure my temperature. It came down from 38.6 to 37. I felt just great! He brought me beef broth with miso paste. We cooked this broth slowly whole night. What I have to say, I stayed all day in bed but after this I was able to got out of the bed!

Of course I felt still week, but I felt that the worst time finally passed away. Another morning I felt even better. I took cold shower and I felt totally fresh.

Then I started to search for more information about fever. I found a lot of useful tips and tricks, which I would like to share with you.

Holistic medicine believes that one day or one night fever could actually help our body with struggling with a disease. This means that body activates all fighters. That’s why we shouldn’t knock the fever down but we should try to give our body some time. Anyway It shouldn’t be longer than 3 days.

Our home anti-fever tips:

Wim Hof breathing exercise ( I recommend to read the contraindication first before practicing on the official WH website)

Wet towel soaked in cold water and turned around your legs (from knees to feet)

Increase the dose of vitamin C ( Recently I found Yuzu tea, which contains vitamin C, you can drink it warm, which I find better than swallow pills). Sage/Salvia tea with honey or freeze-dried salvia (salvia helps to stir up your blood and fights against inflammation.

Good quality broth from beef bones or hen. I really recommend to use meat in Bio quality. The aim is to obtain vitamins, minerals and amino acids from meat. I don’t know if any meat which never saw the Sun and was fed with antibiotics and genetic-modified diet could really help us. Another advantage of a broth is liquid consistency which is sometimes the only consistency our body could accept during fever. Our body needs a lot of energy for fighting against fever and it’s good to spare some energy avoiding digestion and secretion.

Melted Miso paste in warm broth or warm water. You can add seaweed which is mineral and vitamin booster too. (We will talk about miso paste and seaweed in another article)

We try to supply magnesium and zinc because our body usually looses minerals during sweating.

I would like to remind you that I’m not a doctor or any specialist. I’m healthy person, who doesn’t take any pills and doesn’t suffer any disease. I would like to share my experiences only. Use them accepting your body, feelings and your possibilities. In any case please consult your condition with your doctor.

Stay strong!!!

With love H.

Článek Jak jsem přemohla horečku/How I beat the fever se nejdříve objevil na HanaJama.