Poprvé, když jsem viděla slovo Ikigai, tak jsem vůbec nevěděla co si mám o tom myslet. Znělo to divně, nemyslíte? Když jsem si přečetla co to znamená, tak už mi to tak divné nepřišlo a začala jsem se zajímat o celou jeho podstatu.

Na začátku bychom si tedy měli říct co vůbec to Ikigai znamená. Ikigai pochází z Japonštiny a vyjadřuje to pocit člověka, který zná svůj smysl života a který ví kvůli čemu ráno vstává, kvůli čemu vlastně žije.

Chtěla jsem tomu lépe porozumět, protože jsem na toto slovo narazila v době, kdy jsem vůbec nevěděla proč vstávám. Byla jsem jak robot. V noci jsem nespala, protože můj syn nespal a pak jsem vstala a bezmyšlenkovitě jsem dělala veškerou denní činnost. Musím říct, že když si vzpomenu na toto období, tak si vlastně většinu nepamatuju, jen z fotek. Ty dny jsem byla mimo, můj organismus jel na krizový pohon a zabíval se jen tím co bylo třeba. Totálně převážil sympatikus a neviditelný stres v mém těle. Tehdy jsem začala vážně pátrat, zda má můj život vůbec nějaký smysl.

Koupila jsem si knihu, abych Ikigai lépe porozuměla. Na trhu je docela slušné množství knih, které pojednává o této problematice, ale jak si vybrat tu správnou? Paní prodavačka z mého oblíbeného Vršovického knihkupectví mi řekla: „Udělejte to zenově, otevřete intuitivně každou knihu a přečtěte si danou stránku. Knihu vyberte podle toho, kde vám to nejvíc sedlo.“ Já si vybrala knihu Objevte své Ikigai od Bettiny Lemke (pod článkem najdete odkaz)

Spisovatelka tvrdí následující: „Různé studie dokládají, že lidé s rozvinutým Ikigai toho od života očekávají více a jejich život je naplněnější. Zkrátka vědí, proč ráno vstát z postele. Ikigai je poklad ukrytý v nitru, stačí ho jen vyzdvihnout. S jeho pomocí najdeme více inspirace, radosti ze života a energie a dospějeme ke zdravému, šťastnému životu. Ikigai je celistvá životní filozofie a zahrnuje témata jako vědomé dýchání, stravu, vnitřní klid a individuální životní rytmus.“

Já bych řekla, že ikigai je tak trochu životní motivace. Pamatuji si minulý rok, zářijový víken, kdy jsem měla jít s mým bratrem a jeho přítelkyní poprvé na Sněžku. (ano vím jsem ostuda, ale už jsem tam byla a šli jsme pěšky . Den předem mi bylo hrozně zle, snědla jsem špatné jídlo a myslela jsem, že umřu. Následující den jsem měla tak velkou motivaci, že jsem vstala už hodně brzy ráno, i když jsem předchozí den a noc protrpěla a téměř jsem nespala. Přesto přeze všechno jsem se cítila svěže. Moc jsem se těšila, miluju přírodu, hory, nová dobrodružství a s bratrem jsme nestrávili společný den ani nepamatuji. Vlastně to byl můj narozeninový dar, žádné dárky radši společné chvíle, ty jsou přeci k nezaplacení.

Výlet byl skvělý, ještě dlouho jsem čerpala energii z onoho dnu a budila se s úžasným pocitem. Za pár týdnů vše vyprchalo a byla jsem zase na začátku. Vstávala jsem jako robot do dní, od kterých jsem přesně věděla co čekat. Vše bylo automatické, žádná potěcha. Pak jsem si koupila výše zmíněnou knihu a musím říct, že to zabralo. Spisovatelka nepíše jen o stylu života, ale také má v knize velkou část praktických úkolů, které vás dovedou k poznání vašeho ikigai. Já na to také přišla, vím jaké je moje Ikigai! To však neznamená, že máte vyhráno. Jak rychle ho nabudete, tak rychle ho zase můžete pozbýt. Ikigai se také může měnit (jak stárneme a mění se naše životní potřeby).

Jsem ráda, že mám knihu stále při ruce a když je mi nejhůř, tak ji otevřu a začnu si ji pročítat. Opět dělám praktická cvičení a hned se cítím lépe. Neříkám, že vím vždy a hned po probuzení proč vstávám. Ráno se nejprve napiju teplé vody s citronem a černou solí. Pak si udělám pár vědomých hlubokých nádechů a výdechů (ob den praktikuji dechová cvičení podle metody Wima Hofa viz předešlé články nebo jiné pranajámické techniky), umyju si obličej studenou vodou.. Ob den si zacvičím jogu a každý den si dám studenou sprchu (když můžu tak koupel někde venku). Po tomto všem, ač se to může zdát zdlouhavé se cítím báječně. Vím kdo jsem, proč jsem tady a proč vstávám.

Přeji Vám hodně zdaru při objevování a udržování si tohoto pocitu a nebojte se, když ho jeden nebo pár dní mít nebudete, nevadí. Ono se nic nezboří. Hlavně ahimsa, tedy netlačte se do něčeho, co by vám bylo proti vůli.

S láskou H.

Do you know why you wake up?

When I heard the word Ikigai, I really don’t know what to think about this word. Sounds weird, isn’t it? When I read about it, I started to be curious and I wanted to know more about the real base of this word.

First I should tell you what Ikigai means. Ikigai comes from Japan and this kind of „lifestyle philosophy“ expresses: person who knows meaning of life, who knows why to wake up, who knows life motivation.

I met Ikigai in a time when I felt that my life motivation was somewhere and I didn’t know where. I didn’t know why I should wake up every morning. I didn’t sleep during night because my son didn’t sleep too. My brain was exhausted and I did everything as a robot, no thinking only working… I remember those days only from pictures. I was out, my body used kind of „drive in crisis“ and metabolism did only the most important life keeping processes. Sympathetic system ruled my body and I felt totally stressed. That time I started to search for my life meaning.

I bought a book in order to understand what Ikigai is. There are plenty of books about this philosophy, so how to choose the one and only for you . I went to my favourite bookshop called Vršovické knihkupectví and saleswoman told me: “ Follow your zen, open every book intuitively and read a page. Choose the book which page you like most.“ I chose book from Bettina Lemke „Find your Ikigai“ .

Authoress says: Various studies prove that people with Ikigai expect more from their lives and their lives are more satisfied. They know why to wake up every morning. Ikigai is a treasure which everybody has inside and we should pick it up. If you find your Ikigai your life would be: full of inspiration, happier, healthier and with more life energy. Ikigai is undivided lifestyle philosophy which contains: conscious breathing, food, inner peace and individual rhythm of life.

If anybody asked me, I would say that Ikigai is a life motivation. Let’s mention my personal life motivation example. Last year me, my brother and his girlfriend planned hike on a Sněžka mountain (the highest mountain in Czech rep. 1603.3 metres/5260ft). Several months ago I had b. day and we decided that It would be better to spend some quality time together instead of giving something and I’ve never been there before. What happened that weekend?The day before the hike I felt so bad. I ate something rotten and I thought I would die. Anyway another morning I woke up very early to prepare everything. I felt so excited, I love nature, mountains, new adventure, spending quality time with family. This was my Ikigai, my life motivation which gave me the power to wake up.

Our trip was great, the power lasted few more weeks and I woke up with a great feeling every day. After those several weeks everything came back to the same old robot life. I knew what to expect from every single day, everything was so automatic, so boring. Then I bought the book about Ikigai and the philosophy stole my heart. The book does not mention only the lifestyle but there are several practical exercises you can fill in and find your life motivation. I found it! But Ikigai is tricky, you can find it but still you are not the winner. This is a long term run, you can loose it as quickly as you found it. Your Ikigai could change during your life too, because we all are changing, our needs are changing.

I’m glad to have the book at home, so I can open it when I need it. I do the exercises again and I feel better again. I don’t want to say that I know exactly every single morning why I wake up. I have my morning routine which gives me power and motivation. I drink water with lemon and black salt first then I do some breathing exercise (Wim Hof or yoga pranayama), I wash my face with cold water and I take cold shower(or I take ice-cold bath somewhere in nature if possible). I practice yoga every other day too. When I finish this process I know who I’m why I wake up.

I wish you good luck with searching and keeping your Ikigai. Don’t panic if you loose it for several days, trust me nothing happened. Remember Ahimsa and don’t push yourself in something which is against your feelings.

With love H.

https://www.vrsovickeknihkupectvi.cz/OBJEVTE-SVE-IKIGAI-NAJDETE-SMYSL-ZIVOT-d10097.htm

Článek Ikigai se nejdříve objevil na HanaJama.

Pojďme se vrátit na začátek mé jogové cesty, kde to všechno začalo. Před 5 lety jsem začala docházet do nejmenovaného fitnes studia v Praze, které nabízelo lekce Jogy. Tam jsme potkala, dnes už můžu říct, mojí guru Míšu. Ze začátku to bylo jen cvičení, „trochu“ dřina a zlepšování se v pozicích. Postupem času, se z nás staly kamarádky a Míša mi ukázala, že joga není jen dřina na podložce, ale je to hlavně životní styl. Po letech jsem pochopila, že už mi samotné cvičení nestačí a sama jsem začala bádat co tento přístup k životu vlastně přináší. První na co jsem narazila byla Ahimsa, to slovo mi doslova utkvělo v hlavě, s jinými názvy v sanskrtu mám stále problém :).

Poprvé jsem se setkala s Ahimsa na své podložce. Na hodinách Jogy jsem obdivovala a snažila se občas vyrovnat zkušenějším až to dopadlo tak, že jsem s celou Jogou málem sekla, protože jsem z toho měla akorát bolavá záda a skončila jsem na rehabilitaci. Přirozeně jsem začala vinit Jogu a říkala jsem si, že tohle cvičení není nic pro mě a budu si holt muset najít něco jiného. Později jsem zjistila, že to byla MOJE vina . Nerespektovala jsem svoje tělo a přepínala jsem se v pozicích, na které jsem prostě neměla. Tak jsem v rámci Ahimsa ubrala a bylo to znát. Tělo se mi vrátilo do normálu přestalo bolet a začalo sílit.

Poté přišla i pravidelná kontrola vyhřezlých plotýnek a moje doktorka mi s radostí oznámila, že tam není žádný výhřez!! Prostě jsem to vycvičila. Nesoustředila jsem se na mojí flexibilitu, která je velká, dělala jsem vše silou se zapojením svalů a pak se dostavil i tento skvělý výsledek, který byl i pro mou doktorku příjemným překvapením (moje ploténky měly výhřez 8mm). Co z toho vyplývá, nepřepínejme se, naslouchejme vlastnímu tělu a nechme si potřebný čas na své sebezdokonalování ať mentální či fyzické. Neříkám neposouvejme se dál, říkám posouvejme se dál tak jak uznáme za vhodné s respektem k sebe sama.

Ahimsa se mi také ukazovala, když jsem dělala něco co mi bylo proti srsti, jak v osobním tak pracovním životě. Kolikrát jsem si říkala, je to moje práce musím to udělat. Ve skrytu duše jsem však věděla, že je to něco co nedělám ráda. Neměla jsem odvahu něco říct nebo odejít. To samé platilo i ve vztazích. Vždy jsem si říkala: „tak to je, musím to tak brát, někdo to má ještě horší, vždyť já si vlastně špatně nežiju.“ Měla jsem zkrátka strach, že když odejdu ze zajetých kolejí, tak mě všichni odsoudí. Moje tělo nebylo vnitřně spokojené a po čase se začali objevovat různá onemocnění a že jich nebylo málo. Také jsem si občas dala více sklenek vína a snažila se umlčet můj mozek, moje vnitřní já. Ten se, bohužel nebo spíš bohudík, vždy ozval a ty morální kocoviny, taky nic moc.

Každý rok jsem brala několik druhů antibiotik. Aspoň jednou do roka jsem strávila pár dní v nemocnici, měla jsem časté záněty močových cest, které málem skončili selháním ledvin. Zaléčili to, brala jsem tolik léků: antibiotik a chemoterapeutik a nevím co ještě. Když se podívám na fotky z té doby musím vážně přiznat, že jsem vypadala příšerně. Holka s poďobaným obličejem, divný barvy.

Ubrala jsem, pracovala jsem občasně a začala navštěvovat fitko. Bylo to fajn, ale pořád tomu něco chybělo. Zase jsem se snažila nutit do něčeho co mi vlastně nědělalo dobře. Ano i nucení do zdravého životního stylu může vyústit třeba v endometriozu, neustále bolavá záda a migrény. A zase těch pár skleniček navíc, které to opět nespláchly. Musela jsem vše změnit radikální řez!

Po letech jsem se konečně dostala do pohody. Dělala jsem práci co mě naplňovala a žila jsem (pořád žiju se super člověkem. Jako vyústění všech těchto báječných pozitiv bylo mé těhotenství a narození našeho syna. Tento příběh najdete v dalším článku Ahimsa a Rodičovství.

Jako poslední Ahimsa bych chtěla zmínit, ahimsa vůči ostatním, tak jako respektujeme sebe, tak respektujme ostatní. Nikdy nevíme, jaký kdo měl den nebo jaké okolnosti předcházi jeho chování. Co člověka trápí? Zkusme největšímu tyranovi nabídnout kopretinu a v duši mu zazpívejme třeba mantru OM. Pak, možná.. i z tyrana se může stát gumový medvídek, který se rozplyne pod tíhou vaší lásky.

Namaste

S láskou H.

Ahimsa means non-violence and It’s a part of Yamas on Patanjali’s eightfold path. This path is very important for people who practice yoga and life yoga lifestyle. As I said in my very first HanaJama article, I would like to tell you more about Yamas and Niyamas and what they mean to me.

Ok, let’s come back to the time when I started to practice yoga seriously. I started in one Prague fitness center 5 years ago and I met my guru Misa. What was yoga for me that time? Yoga was just workout. It was tough and I tried to do all asanas as best as I could. Me and Misa became friends after several months and she started to teach me what the real yoga is. She showed me that yoga is not tough workout on the mat but It’s the way of life. Then I started to feel that I missed something in this type of „workout“. I started to search for the real yoga way of life. Ahimsa was the first Sanskrit word I met and It sticked in my head immediately.

We met on my mat, me and Ahimsa. The problem was that I really wanted to do asanas as others yogis more experienced ones. I started to have back pain. This pain was so bad that I had to go to a physiotherapist. I blamed yoga lessons and I said to myself that Yoga was not for me and I had to find other type of workout. Lately I realised that the fault was mine. I didn’t respect my body and I tried to do asanas which I was not ready for. Then I started with Ahimsa and I slowed down during yoga classes. All body aches dismissed and I started to gain strength.

Several months after, I had regular check up of my prolapses of the intervertebral discs. My neurologist told me that there were no prolapses anymore, could you imagine!!! My prolapses were 8mm. What I did differently? I stopped using my flexibility during yoga lessons, I started using strength. I worked with my muscles and this became the key how to do asanas without hurting. My neurologist was surprised.

What this means? We should respect the body and should take all the time we need for our self improvement (could be physical and mental). I don’t want to say: „Don’t improve yourself“. I would like to say: „Listen to your feelings and your body and then you can expect better improvement rather then when you push too hard.“

Ahimsa showed when I did something I didn’t feel for, in personal life and career. I told myself several times: „this is your job, you have to do it.“ However I felt in my soul that I didn’t like it. I wasn’t strong enough to say something or leave the place. I had the same problem in my relationships, I tried to take it as it was. I didn’t have bad life. I was afraid to leave old „good“ life. I was afraid that people would judge me. My body wasn’t happy which led to several diseases. Sometimes I had a little bit more wine too in order to calm my brain and my soul. Anyway, I realised that can’t shut your brain up and that moral hangovers don’t help either.

I took huge amount of antibiotics every year. I stayed at hospital once a year. I suffered inflammation of the urinary tract which almost led to kidney failure. They gave me pills always: chemotherapeutics and antibiotics again and more and more pills. Nothing helped. I looked really bad, girl with pustular rash and weird colour of skin.

I tried to change something. I slowed down, I worked partially, I started with gym. I felt quite good but I still missed something. Again I did something too hard. Yes, you are right even healthy life style could lead to endometriosis, migraines and back pain and a bit more wine again which didn’t help as always. I had to change everything and made straight cut!

Then I started feel good. I found a job I really liked and I met a great man. This beautiful energy caused that I became pregnant and I gave birth to our son. I will speak about this in Ahimsa and Parenting.

Another type of Ahimsa I would like to speak about is Ahimsa and others. Let’s try to respect others the same way we respect ourselves. Let’s try to be tolerant because we don’t know the circumstances, we don’t know how was the day of a person who would like to hurt us. We should offer daisy to a tyrant and sing the mantra OM silently and then maybe…every tyrant could become a jelly bear which gush over the power of our love.

Namaste

With love H.

Článek Ahimsa se nejdříve objevil na HanaJama.

Co znamená být ženou, matkou, sestrou, tetou, dcerou, dívkou a malou holčičkou?

Žijeme ve světe založeném na určitých morálních základech. Filozofové a sociologové se shodují, že každá společnost musí mít nějaké pilíře a dané zákony, aby mohla fungovat. Tyto pravidla jsou nám vštěpována už od malička a je záhodno se jimi řídit, at’se narodíte jako holčička nebo chlapeček. Pro každé pohlaví jsou však pravidla jiná.

Narodíte se jako holčička, a tak každý s Vámi jedná od začátku jinak. Z mého pohledu to vidím takto: holčičkám se pofoukávají bolístky, jedná se s nimi jako s křehkými stvořeními a zároveň jako s někým, kdo by se měl naučit do života hlavně poslouchat. Nedej bože, že je holčička víc energická, nechce nosit šatičky a radši v teplákách leze po stromech a má věčně roztrhaná kolena a při nejhorším si taky někdy dovolí mít vlastní názor. Co o ní společnost řekne: Ta se měla narodit jako kluk. Ale nenarodila, je to holka se vším všudy. Jen chce od života asi něco jiného. Na životě je přece krásná ta diverzita a něktěří z nás žíjí v takových společenstvích, kde si můžou vybrat čím budou, jaký budou mít názor a dělat čest svému pohlaví.

Jsem žena, která chce mít svůj názor, i když se to někomu líbí nebo ne. Chci být ženou a zároveň rovnoceným partnerem vůči mužům. Tuto větu jsem napsala záměrně, protože ve společnosti stále převládá názor, že žena není rovnoceným hráčem na poli života. Je třeba připomenout, že po staletí dokonce tisíciletí byla žena podřízená mužům. Vše je proces. Já si myslím, že bude ještě dlouho trvat než se toto zakořeněné dogma změní a budeme přijmuty se stejným respektem jako muži.

Nevzdávejme se! Chci všem ženám dodat sebevědomí a říct jim jste úžasné a jedinečné ve všem co děláte. Stůjme s hlavou vzhůru a za svým názorem, pochvalme se, nebojme se být neučesané, nenamalované a nedokonalé. Zkusme v sobě najít vnitřní sílu a nebát se co si budou myslet ostatní. A hlavně přestaňme se neustále omlouvat návštěvám, že nemáme uklizeno , navařeno a já nevím co ještě . Neříkám žít v bordelu, ale vážně se mi nikdy nestalo, že bych přišla k nějaké kamarádce, která by neměla uklizeno a stejně se omlouvá: „prosím tě moc se nerozhlížej, máme tady bordel, nic nestíhám“.

Ženy Žijme!!!!!!!!!!!!!!

Možná to bude znít trochu morbidně, ale až zaklepeme na nebeskou bránu, tak všechno tohle bude jedno. Je třeba užívat život tady a teď ať si každý myslí co chce!!!! Naslouchejme svému tělu a svým potřebám a pokud chcete vážně udělat své blízké šťastné, tak žačněte nejprve u sebe. Vím, že toto bylo řečeno milionkrát, ale je to stále třeba opakovat.Pokud člověk není štastný nemůže štěstí ani šířit. To je vzkaz i pro muže.

Když jsem se zeptala mojí babičky, jak to, že jim to s dědou tak klape. Odpověděla mi toto: Vzájemná tolerance je recept na lásku na celý život, musí být oboustranná a vyvážená. Toto doporučení nechápu jen ve vztahu k někomu, ale také ve vztahu sama k sobě. Proto moje drahé ženy ,dárkyně životů, zní to magicky co, buďme k sobě tolerantní.

Nesuďme a milujme diverzitu.

Buďmě rády, že jsme jedna taková a druhá maková.

Buďme rády, že jedna to dělá tak a druhá onak a můžeme se tak navzájem od sebe učit.

Hlavně buďme rády, že se máme, protože takové to naše hočičí kamarádství je DAR. Je to ta nejkrásnější věc k nezaplacení, kterou si můžeme užívat celý život.

Namaste

S láskou H.

Today is International Women’s day. I would like to pay tribute to all great women all over the world.

What does the role mean? To be a women, mother, sister, aunt, daughter, girl, babygirl….

We live in the world based on the moral ground. Philosophers and Sociologists agree that every society must have some pillars and laws for their existence. We know these rules from our childhood and we should respect them, no matter if you are born as a girl or boy. Anyway, every gender has different rules.

I believe that when you born as a girl then the world behave quite differently to you: girls are fragile so let’s be careful, let’s take care about their wounds and don’t let them talk too much. If a girl has too much energy, doesn’t want to wear dress, always runs outside and sometimes has her own opinion. Then the society could say, she should be born as a boy. But she didn’t. She was born as a girl and she would like to do some things differently . Do you know what I love in our world? Life diversity.

We should be glad that some of us lives in society, where you can be the person you wish, where you can have your opinion.

I’m a woman who would like to have own opinion, no matter, if somebody likes or not. I would like to be a women and the same time equal partner to men. I wrote this sentence for purpose to show you that our world is still more male than female. I know that woman’s role was subservient for centuries and miles, so the same time this change could take. Everything is process and I believe that one day we will be accepted the same way as men.

Don’t give up!!! I would like to give you self-confidence and tell you that you are amazing as you are. Let’s stay with the head up and stand up for our voice, be kind to yourself, don’t be afraid to have messy hair, be natural and imperfect. Let’s try to find our inner power and don’t be afraid what others think. Let’s stop apologizing. For example, one Czech speciality or is it worldwide? Always, when you go to visit your friends, woman says: „Welcome and I’m very sorry for mess but I’m too busy“ . Women please stop doing this. First this is not true and second nobody cares. We are there to be together not to control if your house is tidy .

Women go and live!!!!

It could sounds weird for you, but when the Day comes and we will be knocking on the heaven door, then all these things will lose their sense. I would like to remind you, that we live now and we should enjoy our life now. Listen to your body and your needs and if you really would like to do something for your beloved, then don’t worry be happy . If you would like to spread love and happiness then you should feel it inside too. I know that these phrases are old cliches. We still have to remind them each and every day. This message is for men too.

When I asked my grannie how was possible that they were in love with my grandpa all their lives. She told me this: „It’s all about mutual tolerance, it has to be balanced from both side.

This recommendation could work with the relation to ourselves too. What I would like to say. My dear women, you the lives givers (sounds magically right), let’s be more tolerant to ourselves and to each other.

Don’t judge and love the diversity.

Be glad that we are different.

Be glad that each of us does things differently, because this is the way how we can learn more.

The most important thing is. Be glad that we have each other, our girl’s friendship is GIFT. It is the most beautiful thing in the world which fortune can’t pay and we can enjoy it all our lives.

Namaste

With love H.

Článek Ženská síla/ Women’s power se nejdříve objevil na HanaJama.